Přeskočit na obsah

KORID LK slaví 20 let! Jak se připravují JŘ?

24. 6. 2025

Projekt QR zastávky - Označník IDOL - komplet

Tužka, papír, kalkulačka? Tak to už (zpravidla) nepoužíváme.

 

Pro přípravu jízdního řádu používáme SW Edison od společnosti M-line. Tento produkt nabízí komplexní řešení problematiky veřejné dopravy jak pro organizátory, tak pro dopravce. KORID, jako organizátor, využívá zejména dva moduly, a to jízdní řády a návaznosti. V plánu je využívání třetího modulu, a to pro oběhy, které se aktuálně připravují v excelu. Další nástroj, který je nápomocen při tvorbě jízdních řádů, je krajský portál NISA GO, kde se doměřují vzdálenosti mezi jednotlivými zastávkami s přesností na desítky metrů. V neposlední řadě se technolog pohybuje i v terénu, kde sleduje situaci přímo v provozu a je v kontaktu i se zástupci obcí, škol, zaměstnavatelů, aby věděl o přepravních potřebách cestujících co nejvíce.

 

V modulu jízdní řády se připravuje konkrétní jízdní řád dané linky, trasa (=tedy zastávky, kdy každá má své specifické číslo dle celostátního informačního systému), stanoviště k jednotlivým zastávkám a dále jízdní řád jednotlivých spojů, časy, kdy odjede ze zastávky, případně kdy tam má nějaký pobyt. Každý spoj má zpravidla nějaké omezení, jede tedy např. pouze v pracovní dny, školní dny, víkendy, letní, nebo zimní sezóna atd. Definují se i další specifika, jako nasazení nízkopodlažních vozidel, malokapacitních vozidel, přeprava kol, zejména na dálkových linkách možnost připojení k WIFI, nebo možnost rezervace místa. Některé zastávky jsou na výstup, nebo jsou obsluhovány v režimu Radiobus, většina zastávek je na znamení a také jsou přiřazeny do nějaké zóny v IDS IDOL, v případě mezikrajské linky i do IDS sousedního kraje. To vše se nastavuje v modulu jízdní řády. Pro výlepy na zastávkách a zveřejnění JŘ na webu jsou předefinované šablony, a to v různých variantách, včetně variant pro mezikrajské linky. Výstupy v datové podobě jsou soubory .isy a .jdf, které posléze krajský úřad postupuje do CISu (celostátní informační systém) a dopravce ho nahrává do strojku. Díky tomu si cestující mohou vyhledat aktuální spoje na internetu, z těch dat čerpají i informační tabule na terminálech a autobusových nádražích. Řidiči mají informace o trase a časech odjezdu z jednotlivých zastávek v odbavovacím zařízení, vědí tedy kudy jet a v kolik jet . I informace v autobusech, jako vnější a vnitřní elektronické panely, či akustické hlášení, čerpají informace z těchto dat.

 

Pro zajištění spolehlivého přestupy mezi jednotlivými spoji se zadávají čekací doby v modulu návaznosti. Aktuálně se definují garantované přestupy mezi autobusovými spoji a čekání autobusů na vlaky, v letošním roce budeme testovat i čekání vlaků na autobusy, ale zde musíme počkat na období, kdy pominou výluková opatření na železnici, kterých je letos opravdu velké množství. I tyto informace dostává řidič na odbavovací zařízení.