Přeskočit na obsah

KORID LK slaví 20 let! Jak se připravují JŘ?

24. 6. 2025

Tužka, papír, kalkulačka? Tak to už (zpravidla) nepoužíváme.

 

Pro přípravu jízdního řádu používáme SW Edison od společnosti M-line. Tento produkt nabízí komplexní řešení problematiky veřejné dopravy jak pro organizátory, tak pro dopravce. KORID, jako organizátor, využívá zejména dva moduly, a to jízdní řády a návaznosti. V plánu je využívání třetího modulu, a to pro oběhy, které se aktuálně připravují v excelu. Další nástroj, který je nápomocen při tvorbě jízdních řádů, je krajský portál NISA GO, kde se doměřují vzdálenosti mezi jednotlivými zastávkami s přesností na desítky metrů. V neposlední řadě se technolog pohybuje i v terénu, kde sleduje situaci přímo v provozu a je v kontaktu i se zástupci obcí, škol, zaměstnavatelů, aby věděl o přepravních potřebách cestujících co nejvíce.

 

V modulu jízdní řády se připravuje konkrétní jízdní řád dané linky, trasa (=tedy zastávky, kdy každá má své specifické číslo dle celostátního informačního systému), stanoviště k jednotlivým zastávkám a dále jízdní řád jednotlivých spojů, časy, kdy odjede ze zastávky, případně kdy tam má nějaký pobyt. Každý spoj má zpravidla nějaké omezení, jede tedy např. pouze v pracovní dny, školní dny, víkendy, letní, nebo zimní sezóna atd. Definují se i další specifika, jako nasazení nízkopodlažních vozidel, malokapacitních vozidel, přeprava kol, zejména na dálkových linkách možnost připojení k WIFI, nebo možnost rezervace místa. Některé zastávky jsou na výstup, nebo jsou obsluhovány v režimu Radiobus, většina zastávek je na znamení a také jsou přiřazeny do nějaké zóny v IDS IDOL, v případě mezikrajské linky i do IDS sousedního kraje. To vše se nastavuje v modulu jízdní řády. Pro výlepy na zastávkách a zveřejnění JŘ na webu jsou předefinované šablony, a to v různých variantách, včetně variant pro mezikrajské linky. Výstupy v datové podobě jsou soubory .isy a .jdf, které posléze krajský úřad postupuje do CISu (celostátní informační systém) a dopravce ho nahrává do strojku. Díky tomu si cestující mohou vyhledat aktuální spoje na internetu, z těch dat čerpají i informační tabule na terminálech a autobusových nádražích. Řidiči mají informace o trase a časech odjezdu z jednotlivých zastávek v odbavovacím zařízení, vědí tedy kudy jet a v kolik jet . I informace v autobusech, jako vnější a vnitřní elektronické panely, či akustické hlášení, čerpají informace z těchto dat.

 

Pro zajištění spolehlivého přestupy mezi jednotlivými spoji se zadávají čekací doby v modulu návaznosti. Aktuálně se definují garantované přestupy mezi autobusovými spoji a čekání autobusů na vlaky, v letošním roce budeme testovat i čekání vlaků na autobusy, ale zde musíme počkat na období, kdy pominou výluková opatření na železnici, kterých je letos opravdu velké množství. I tyto informace dostává řidič na odbavovací zařízení.