velikost textu: A A A

Aktuality

Proč autobusy z Prahy nezajíždějí do Turnova a jak je to s objednávkou veřejné dopravy?

28/06/10

Rádi bychom reagovali na text paní ředitelky Novákové, uveřejněný v MF Dnes v pátek 25.6.
Směšuje totiž několik problémů, které je třeba osvětlit.

Veřejná doprava je objednávána na několika úrovních:

  1. Stát prostřednictvím Ministerstva dopravy objednává dálkovou dopravu. Ta slouží pro spojení mezi hlavním městem, krajskými městy a významnými regionálními centry. Státní objednávka se ale vztahuje jen na železnici, tedy rychlíky a tzv.vlaky vyšší kvality s výjimkou spojů kategorie SC (Pendolino).
  2. Kraje objednávají regionální dopravu. Jejím účelem je spojení jednotlivých obcí s regionálními centry. Zajišťována je pomocí vlaků (osobních a spěšných) i autobusů. V Libereckém kraji se na dofinancování určitou částkou podílejí i jednotlivé obce.
  3. Města, popř. obce objednávají místní a městskou dopravu (MHD) po vlastním území (případně jeho nejbližším okolí, kde ale dopravu financují kraje). V našem kraji mají vlastní MHD pouze Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Turnov.

Vedle toho existují i další způsoby objednávky. Obecně nejznámější je doprava zájezdová (zpravidla autobusová, ale může být i železniční), dále tzv. zvláštní linková doprava, objednávaná zpravidla významnými podniky pro účely dopravy vlastních zaměstnanců, a ještě některé méně rozšířené formy. A potom spoje, které neobjednává nikdo, ale dopravci je provozují na vlastní komerční riziko.
Přesně tato situace se týká spojů mezi Prahou a Libercem, Prahou a Jabloncem nad Nisou i Prahou a Turnovem, kde autobusoví dopravci zajišťují provoz mimo veřejnou objednávku, bez jediné koruny doplácené z veřejných rozpočtů. Kraje dopravcům pouze udělují licence k provozování jednotlivých linek, nemohou jim však nařizovat počty spojů ani místa, kde tyto spoje mají zastavovat. Jedině v případech, kdy spoje vedené na komerční bázi časově konkurují spojům objednávaným krajem, může kraj zakázat v komerčně vedeném spoji odbavení cestujících mezi příslušnými zastávkami.

Proč jezdí mezi Prahou a Libercem i Jabloncem tolik autobusů a proč nezajíždějí do Turnova?
Třebaže tato otázka nepatří přímo Libereckému kraji, lze na ni odpovědět. Železniční spojení mezi Prahou a Libercem/Jabloncem nad Nisou je neúměrně zdlouhavé. Autobusům, jedoucím po souběžné rychlostní silniční komunikaci, tedy vlak nemůže konkurovat. Poptávka po přepravě autobusy je natolik vysoká, že spoje při celodenním provozu v pravidelných intervalech jsou schopny vykazovat zisk. Aby však byli dopravci konkurenceschopní, musejí spoje jezdit přímo po dálnici a tedy nelze očekávat, že by některé spoje zajížděly třeba do Turnova nebo Mladé Boleslavi, jak tomu bylo v minulosti. Tržby získané od cestujících z Turnova by totiž dopravcům nepokryly ztráty způsobené zajížďkou a naopak prodloužení jízdní doby by vedlo k odlivu cestujících ke konkurenčnímu dopravci, popř. do aut.
Jiná situace je mezi Prahou a Turnovem, kde je vzhledem k počtu obyvatel poptávka několikanásobně nižší, proto autobusy dálkových linek (např. Praha – Harrachov, Praha – Semily – Jilemnice/Rokytnice projíždějí více městy, aby se dostatečně zaplnily. Tím se ovšem jejich jízdní doba mezi Turnovem a Prahou dostává na časy srovnatelné se železnicí (rychlíky mezi Turnovem a Prahou - hlavním nádražím mají cestovní dobu 1.47 až 1.54 hod.; v případě použití autobusu je nutné připočítat ještě cestu metrem z Černého Mostu do centra). To ostatně dokazuje fakt, že železnice v Turnově je ve srovnání s jinými městy Libereckého kraje mnohem více využívaná. Turnovské nádraží vykazuje po libereckém druhý nejvyšší počet cestujících, přestože počet obyvatel Turnova (15.000) je mnohem nižší než počet obyvatel Jablonce nad Nisou (45.000) nebo České Lípy (téměř 40.000). Kdo tedy cestuje z Prahy do Turnova, nemusí čekat na autobus přijíždějící v 11.40, ale může přijet přímým rychlíkem v 9:12 hod. V pracovní dny se lze dostat z Prahy do Turnova dokonce už v 7:17, tedy dříve než autobusem do Jablonce nad Nisou i Liberce. Sice jen osobními vlaky s jízdní dobou 2 a půl hodiny včetně přestupu v Mladé Boleslavi, což samozřejmě není příliš lákavá nabídka, možnost tu nicméně je.

Jak cestovat mezi Turnovem a Českou Lípou?
I tady existuje dostatečné spojení vlakem. Ve stanici Bakov nad Jizerou jsou celodenně v dvouhodinovém intervalu (s výjimkou časů, kdy je nutné jízdní řády přizpůsobit místním požadavkům na přepravu do/ze škol a na směny) vytvořeny návaznosti mezi osobními vlaky relace Turnov – Mladá Boleslav a Bakov nad Jizerou – Česká Lípa a opačně. Díky před několika lety dokončené modernizaci trati a dodání dalších jednotek „Regionova“ dojde právě ve směru z Bakova do Č.Lípy v jízdním řádu platném od 12.12. 2010 u většiny spojení k poměrně výraznému zkrácení jízdní doby o cca 20 minut, tzn. jízda potrvá v obou směrech asi 1 hodinu a 40 minut. Bohužel zde nevycházejí přípoje mezi rychlíky, které by trasu zvládly v ideálním případě za 65 - 70 minut. Aby to bylo možné, muselo by dojít k výraznému prodloužení jízdní doby v dalších úsecích anebo k rozvázání přípojů v mnohem významnějších uzlech (třeba právě v České Lípě, ale také v Nymburku či Kolíně), což není dost dobře myslitelné.
Je nesporné, že přímý autobus z Turnova do České Lípy by dokázal zvládnout trasu ještě rychleji. Střední zdravotnická škola však dosud nepodala informaci, kolik žáků by takové spojení denně využívalo. Pokud neexistují dostatečně silné přepravní proudy anebo lze použít jiný druh dopravy, kraj další přímé spoje neobjedná. Už proto, že nemůže sám sobě vytvářet konkurenci, ale pochopitelně i proto, že to finančně „neutáhne“. V tomto případě by se navíc na případné objednávce musel podílet i Středočeský kraj, jelikož komunikace vhodné ke spojení Turnova a České Lípy zasahují i na jeho území.

Připomínek a návrhů na jízdní řády a fungování veřejné dopravy lze najít neomezené množství.
Protože co cestující, to jiný názor. Veřejná doprava ale není taxislužba. V regionech není k dispozici 24 hodin denně. Nedokáže už konkurovat automobilu rychlostí – to umí pouze metro a městské rychlodráhy ve velkých aglomeracích anebo vysokorychlostní železnice mezi těmito aglomeracemi, jež podchycují mnohatisícové proudy cestujících denně; u nás to v plné míře platí jen na železničním koridoru mezi Prahou, Olomoucí a Ostravskem.
Úkol veřejné dopravy objednávané Libereckým krajem je jiný. Podstatou je plošné pokrytí celého území kraje. Tedy umožnit každému občanovi cestu k lékaři a k vyřízení osobních záležitostí na úřadech a samozřejmě dětem do školy. Přirozeně i do zaměstnání, ale tam už je nezbytné, aby autobusem jelo alespoň tolik lidí, že se nevejdou do jednoho auta. Vést spoj pro dva cestující na směnu o víkendu je opravdu nad ekonomické možnosti kraje. A takové případy zdaleka nebyly ojedinělé.
V méně zatížených směrech tudíž nezbývá než vytvářet spojení pomocí oněch nepopulárních přestupů. Pokud přestupy nefungují a spoje si ujíždějí - Liberecký kraj ani koordinátor dopravy nijak nezastírá, že po změně jízdních řádů přes úsilí věnované jejich přípravě na několika místech bohužel skutečně tato situace nastala – je prvořadým úkolem KORID LK tyto případy podchytit, analyzovat příčiny a připravit taková opatření, jež zajistí v co nejkratší době funkčnost systému. Právě tady je nezbytná spolupráce všech cestujících i řidičů, kteří na konkrétní problémy upozorní a to prostřednictvím adresy koridlk@kraj-lbc.cz nebo na telefonu 485 110 074.
 

vytisknout

 zpět